Testy a recenze - Peugeot Bipper

Co do velikosti i ceny je maličký Bipper na začátku užitkových Peugeotů. Nebudu ani připomínat, že jde o výsledek společného projektu Fiat Group (Fiorino) s koncernem PSA (Bipper/ Nemo).

Peugeot Bipper v užitkové verzi je v nabídce importéra jednak se vznětovým motorem 1.4 HDi/70 k resp. 160 Nm, a nebo se zážehovým agregátem 1.4i/75 k resp. 118 Nm. A právě malý furgon se zážehovým čtyřválcem 1.4i s výkonem 54 kW/75 koní, jsem převzal k redakčnímu testu.

Standardně je montována pouze pětistupňová přímo řazená převodovka, poháněna jsou přední kola. Pokud jde o výbavu, pak je k dispozici pouze jediná, ovšem každý prodejce má i rozsáhlý katalog příplatkových prvků. Ve standardní výbavě ale nechybí ABS + EBD, airbag řidiče, výškově nastavitelné bezpečnostní pásy, palubní počítač a tzv. před-příprava na autorádio. V základní výbavě ale nehledejte např. elektrické stahování oken. Počítejte s tím, že si zacvičíte s klasickou kličkou.

Testované vozidlo mělo navíc akční paket s automatickou klimatizací a autorádiem s CD přehrávačem a modulární přepážku se sedadlem spolujezdce MultiFlex. Tím se akční cena dostala na velmi zajímavou částku 210 567 Kč bez DPH. Tady ovšem kladu důraz na slovíčko „akční“, jaká je cena Bipperu ve chvíli, kdy se do vašich rukou dostal náš časopis, bohužel netušíme.

• Akční nabídky FEDERAL CARS Peugeot
  
• Spolehlivost vozů Peugeot dosáhla v Německu uznání
• Peugeot - nejspolehlivější evropské auto
• Nabídka předváděcích vozidel Peugeot

Pokud jde o nákladový prostor, tak ve standardu jsou zadní neprůhledné asymetrické křídlové dveře a 6 upevňovacích ok v podlaze. Podlaha je jednoduchá plechová, případný protiskluzový kryt apod., už jsou až za příplatek. Stejně tak boční posuvné dveře vpravo. Ale ty vzhledem k malým rozměrům nákladového prostoru asi až tak postrádat nebudete. A když už jsme „vzadu“, tak se musím zmínit jednak o modulární drátěné přepážce, která je rozdělena na výšku a její pravá část po odjištění aretace je otočná přes sedadlo spolujezdce. Ovšem to platí pouze v případě, že sedadlo je typu MultiFlex, tj. je sklopné tzv. do podlahy. Pak si jednoduše pootočíte polovinou přepážky, pečlivě zaaretujete vedle pravého boku řidiče a rázem se zvětší objem nákladového prostoru z 2,5 m3 na 2,8 m3. Ano, souhlasím, jde o prostor, který vlastně celý nevyužijete, protože by řidič neviděl vpravo z vozidla a je to i proti předpisům, ale k spodnímu okraji bočního skla využít jde. A zatímco základní délka nákladového prostoru je cca 1500 mm, tak po sklopení sedadla spolujezdce rázem můžete naložit i materiál, žebřík, roury apod. v délce až cca 2500 mm.

Peugeot Bipper furgon se svým designem nijak neliší od ostatních „pracovních“ Peugeotů, je robustní a mohutný plastový nárazník avizuje, že jeho „parketou“ bude hlavně hustý městský provoz. Za volant se dostanete v pohodě, místa je dost i pro dvoumetrového řidiče. Pracoviště řidiče je na tak malé auto docela prostorné a hlavně má solidní ergonomii. Veškeré spínače a ovládací páčky jsou tam, kde jsem je očekával, nic jsem nemusel hledat. Výhled z místa řidiče výborný (nebylo namontováno vnitřní zpětné zrcátko)

Drátěná dělicí přepážka u tohoto typu vozidla je dnes i v Česku již docela běžnou variantou oddělení nákladového prostoru od řidiče. Tady jsem ale rychle zjistil, že při jakékoliv manipulaci s její pohyblivou částí je nutné vždy pečlivě vše aretovat. Ani ne tak s ohledem na nenadálý pohyb přepážky, ale spíše kvůli jemnému, ale nepříjemnému drnčení, které vydává pletivo a trubky, když pohyblivý díl není pečlivě utažen. Obsluha nákladového prostoru je pohodlná, nákladová hrana je 500 mm nad vozovkou a zadní dveře se dají otevírat ve dvou úhlech.

Už jsem se zmínil, že základní objem nákladového prostoru je 2,5 m3. Tady je ale dobré ohlídat si užitečnou hmotnost vozidla. Podle OTP testovaný Bipper uveze 500 kg. Když odečtete hmotnost řidiče, zůstává k dispozici +/– 400 kg. Mírným zklamáním byl výkon motoru, který byl sice dostatečný při popojíždění v kolonách v centru města, ale na jeho okrajích a mimo obce (zvláště na dálnici) jakoby už postrádal „koníky“, resp. musel se více vytáčet a samozřejmě se tak stával mnohem „žíznivější“. Popojíždění po městě znamenalo průměrnou spotřebu (dle údajů palubního počítače) 7,5 l/100 km. Okraj Prahy či venkovské silnice nižších tříd už se „daly zvládnout“ za 6,4 l/100 km. Zajímavá byla spotřeba na dálnici. S ohledem na sídlo redakce jsem zvolil směr Plzeň. Ano, „dé pětka“ je prosta nějakých větších kopců, na brněnské dálnici by to bylo jiné. Ale při dodržování rychlostního limitu ukázal palubní počítač spotřebu 7.4 l/100 km. Zpátky od Rokycan jsem se vracel po souběžné „staré plzeňské“ (II/605) a to byla spotřeba 6,7 l/100 km. Vozidlo bylo zatíženo (včetně řidiče) asi na 505 užitečné hmotnosti. Asi bych dal přednost vznětovému (i když dražšímu) motoru. Jízdní vlastnosti vozidla jinak plně odpovídají konstrukci podvozku. Ocenil jsem dobré manévrovací vlastnosti při parkování a malý poloměr otáčení.