Testy a recenze - Peugeot 308

Peugeot 308 prodělal facelift a jeho ekoverze 1.6 e-HDI 2-Tronic je jakýmsi průkazem ekologické šetrnosti této řady.

Na silnici se prokazuje otiskem pneumatik s nízkým valivým odporem. Dále má systém stopstart a odpojitelný alternátor, plnící rovněž funkci startéru, které zaštiťuje označení mikrohybridní technologie. Tato verze není jen ekošampionem v rámci „třistaosmičky“, ale i jedinou volbou pro ty, komu se nechce řadit a současně mít pod kapotou vznětový motor. Svůj výběr mají jednodušší i díky faktu, že se dodává v jediné verzi výbavy (hierarchicky druhé Active).

Na pasové fotografii se modernizovaná „třistaosmička“ tváří uhlazeněji. Nepatrně zhubla a má vylepšenou aerodynamiku. Novou podobu jí zepředu dávají zejména bumerangy LED diod denního svícení, zezadu pak imitace difuzoru. Světlomety jsou nyní trochu menší, lev na kapotě je již v novém designovém provedení a oproti minulosti o něco výše umístěná registrační značka již v zimě bude ušetřena role jakési radlice.

Výborných 99 g CO2 na km v mimoměstském režimu a velmi slušných 109 g v kombinovaném provozu, to jsou dva z řady údajů, kterými se tato nejekologičtější verze inovované řady 308 ohání široko daleko. V tabulkách to vypadá velmi „sexy“, v každodenní praxi nás ale zajímají zcela jiné věci - za kolik jezdí a zda nějak omezuje řidiče.

• FEDERAL CARS - Nejlevnější servis Peugeot v Praze
• Spolehlivost vozů Peugeot dosáhla v Německu uznání
• Peugeot - nejspolehlivější evropské auto

A již zkraje je třeba říci, že není nutné mít obavy. Systém stop-start lze sice vypnout, ale jak jsme si mohli během týdenního testu ověřit, tlačítko příliš v permanenci nebude, neboť nebudete mít potřebu ho deaktivovat. Vypínání vznětového čtyřválce a jeho opětovné rychlé nastartování po uvolnění pedálu brzdy totiž téměř neregistrujete, a to ani pokud vypíná a startuje v rychlém sledu za sebou. Peugeot uvádí, že celá operace trvá jen 0,4 s, přičemž dává záruku na 600 tisíc startování.

Vzhledem k použití odpojitelného alternátoru se motor vypíná ještě před úplným zastavením vozu (u manuálního řazení do rychlosti 20 km/h, u robotizované převodovky do 8 km/h). Na to si zvyknete mnohem rychleji než na fakt, že vůz po uvolnění brzdového pedálu v kopci mírně couvne. I s tím se ale dá bez problémů žít, stejně jako s faktem, že modrá kontrolka informující řidiče, že je motor vypnutý, není na bílém podkladu téměř vůbec vidět. Drobnou výtku lze mít i k nepříliš dobře čitelným stupnicím rychloměru a otáčkoměru. Ideálem není ale ani infodisplej v přístrojovém štítu, který sice zobrazuje všechny podstatné údaje, ale velmi malé a stísněné na malém prostoru. Stejně jako v případě sesterského Citroënu C4 1.6 e-HDI ani druhé výkonové verzi turbodieselu disponujícího 82 kW neasistuje klasický automat ani stále rozšířenější dvouspojková převodovka, ale robotizovaná skříň, která je dnes obvyklá spíše jen u menších automobilů. Ta je alternativou k manuální šestistupňové převodovce za velmi přijatelný příplatek ve výši 20 000 Kč. Konstruktérům Peugeotu se její nastavení povedlo. Oproti citroënu je zásluhou kratší prodlevy při přeřazování, kdy za vás systém vyšlápne spojku a přeřadí, jízda mnohem plynulejší. Prodleva je znát až při razantnějším prošlápnutí plynového pedálu. Reakce převodovky nejsou nijak extrarychlé, ale to se u vozu zaměřeného na ekologii ani neočekává. Kdo by chtěl rychlejší přeřazování, musí „kvrdlat“ pákou v oddělené kulise nebo „pádlovat“. Páky pod volantem jsou přitom stejně jako u vozů ferrari napevno. Pokud se jedná o spotřebu, lze se dostat velmi nízko. Udávané 4 l/100 km, jsou však spíše snem než realitou. I testovaných 5,4 l/100 km u zcela nového, nezajetého vozu je ale výbornou hodnotou. Navíc při vědomí, že máte k dispozici šedesátilitrovou nádrž.